Litomyšl
Renesanční zámek z 10.století
okres Svitavy

Zámek, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v Čechách, vznikl na místě sídla Kostků z Postupic, když se roku 1567 stali majiteli panství Pernštejnové. Vratislav z Pernštejna, jeden z nejmocnějších šlechticů v království, nechal vystavět zámek v letech 1568-1581 v podobě dvoupatrové čtyřkřídlé budovy se čtvercovým nádvořím. Hodnotná architektura je především dílem v Čechách působícího architekta vlašského původu Giovanniho B. Aostalliho (do roku 1575) a jeho synovce Ulrika Aostalliho. Do novostavby byly pojaty starší objekty v severním křídle, patrně někdejší biskupský palác. Sgrafita na fasádách provedl Šimon Vlach. Nádvoří je tvořeno ze tří stran arkádami, čtvrtá strana je vyzdobena rustikou a chiaroscurem, představujícím především výjevy z antické mytologie. Celý obvod zámku lemují štíty, které patří k nejlepším ukázkám české renesance. V zámku je v současnosti přístupno 14 interiérů. Nejhodnotnějším je pozdně barokní zámecké divadlo s četnými dochovanými dekoracemi, zřízené v 90. letech 18. století.

zachovalost:  
zámek ve výborném stavu

hodnocení:  
100%

poloha:
Zámek leží uprostřed města Litomyšl na vyvýšeném místě oproti hlavnímu náměstí. Při procházce krásným litomyšlským náměstím projdete uličkou a po několika metrech příjdete pod vysoké hradby oddělující zámecké zahrady od okolí. Po kamenné cestě příjdete až k hlavní bráně a vejdete do nádvoří zámku.
 
vzdálenost:
Do Litomyšle je možné jet po silnici směrem na Poličku. Za Krounou odbočte na Rychnov a pokračujte do Proseče. Odtud po hlavní silnici do Litomyšle. Vzdálenost od Hlinska je 36 kilometrů.
 
využití:
zámek, jeho interiéry i zámecký park a zahrady jsou využívány pro hudební koncerty
 
návštěvnost:
zámecké zahrady a park je volně přístupný pro veřejnost, nádvoří zámku je volně přístupné v návštěvních hodinách, v interiérech probíhají pravidelné prohlídky
 
historie a vývoj památky:
Dominantou města Litomyšle je renesanční zámek, patřící mezi národní kulturní památky. Město se proslavilo především jako rodiště slavného skladatele Bedřicha Smetany. Již r. 981 zaznamenal Kosmas existenci litomyšlského hradu, který se stal v pozdějších letech rezidencí biskupa (1344). Od počátku 15. stol. vlastnil Litomyšl rod Kostků z Postupic. Za jejich držení panství vzkvétalo, rozšiřovali jej koupí okolních vesnic. Po stavovském povstání členové rodu Kostků z Postupic panství opustili a to se stalo majetkem Perštejnů. Zničený vyhořelý palác jim nevyhovoval, proto se r. 1568 Vratislav z Perštejna rozhodl postavit renesanční zámek. Stavba probíhala podle projektu G. B. Aostalliho a U. Aostalliho. Roku 1775 byl zámek poškozen požárem, proto musel být koncem 18. stol. opraven podle dobového stylu. Dále zámek vlastnili Trauttmannsdorfové a Valdštejnové. Vnější renesanční podoba se nijak nezměnila.

Zámek je dvoupatrová budova o čtvercovém půdorysu, rozkládající se kolem pravoúhlého nádvoří. Hlavní přístupová cesta vede jižním průčelím portálem s kamenným ostěním. V supraportě jsou znaky Vratislava z Perštejna a jeho manželky Marie Manriquez de Lara. Ve druhém patře nad portálem je arkádová lodžie o devíti obloucích. Stěny zámku jsou členěny okny, průčelí je pokryto sgrafitovou rustikou od Šimona Vlacha. Nádvoří obíhají sloupové arkády, v přízemí bosované pilíře. V horní části čelní severní strany jsou sgrafity s námětem bitvy u Milvijského mostu. Na jihovýchodním nároží vystupuje presbytář kaple a na severovýchodním osmiboká štíhlá schodištní věž.

Vnitřní vybavení zámku se nedochovalo. Je zde instalována expozice - Vývoj české hudební kultury - prezentující památky našich hudebních dějin od Velké Moravy, dobu vlády Přemyslovců, Lucemburků, období husitského revolučního hnutí, renesanci, baroko, klasicismus aj. až do r. 1848. Nachází se zde fotokopie, makety i originály dokumentů. Druhé patro zaujímá expozice zrodu české národní opery a hudby s B. Smetanou a A. Dvořákem, generací Národního divadla, V. Nováka, J. Suka, L. Janáčka aj. V zámku se zachovalo klasicistní divadlo z konce 18. stol. s dekoracemi J. Platzera.