Rabštejn
Zbytky gotického hrádku ze 14.století
okres Chrudim

Nedaleko Chrudimi, v lesích za obcí Rabštejnská Lhota, leží zřícenina malého hrádku Rabštejn, podle někoho také Rabštejnek. Leží uprostřed hustého lesa na okraji pozvolného srázu. Nechá se k němu dostat pouze pěšky nebo na kole lesní stezkou. Přístup není nijak značen a pro poměrů neznalého kolem jdoucího by mohla zřícenina zůstat navždy neznámou. Na první pohled upoutají zbytky zdiva ve tvaru vysoké věže. Pozoruhodná je také klenba nad vstupní brankou dovnitř hradu. Přístup je volný a hrad se nechá obejít snad ze všech stran.

zachovalost:  
mohutná zeď je zachována jen z jedné strany, jinak jsou to poměrně skromné zbytky malého hrádku

hodnocení:  
75%

poloha:
Hrádek je ukryt v lese asi 1 km od vesnice Rabštejnská Lhota směrem do kopce. Při cestě ze Slatiňan musíte sjet ze silnice a projít vesničkou až na horní konec. Po lesních cestách se držet vpravo a po 1 až 2 kilometrech příjemné procházky dorazíte k zbytkům hrádku.
 
vzdálenost:
nedaleko vesnice Rabštejnská Lhota, asi 6 km jihozápadně od Chrudimě
 
využití:
opuštěná zřícenina hradu nemá žádné využití
 
majitelé:

návštěvnost:
Zřícenina hrádku leží uprostřed lesa ma malém skalisku. Přístup je úplně volný.
 
historie a vývoj památky:
Zříceniny hradu na nevýrazné skalce u Rabštejnské Lhoty. Nevelký šlechtický hrad vznikl nejspíše v průběhu prvé poloviny 14. století. V písemných pramenech se připomíná teprve koncem tohoto věku jako majetek Mikuláše z Rabštejna. V roce 1405 připadl jako odúmrť po Janovi z Orle králi. V rukách pánů z Orle ho však opět nalézáme v roce 1437, kdy ho Jetřich z Orle prodává Hertvíkovi z Ostružna. Kdyý hrad v roce 1450 od Viléma z Ostružna kupoval Vaněk z Vlkova, setkáváme se poprvé se jménem Rabštejnek. V roce 1457 připadl jako odúmrť po Janovi Těchlocovi z Těchlovic králi Ladislavovi, který ho daroval Petrovi Kdulincovi z Ostroměře a Vilémovi z Dřele. Od konce 15. století hrad vlastnili Šárovcové, kteří ho v roce 1540 prodali městu Chrudimi. Poté zřejmě již zpustl, přestože jako centrum panství figuroval až do druhé poloviny 16. století, kdy se zde rychle střídali majitelé. Jako pustý se výslovně připomíná k roku 1585. V druhé polovině 19. století byla zřícenina pro Františka Josefa Auersperka romanticky upravena vestavbou dvouprostorové budovy s pseudorománskými okny a stěnami pokrytými v interiéru sgrafity, dnes ve zříceninách.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Zhruba obdélné předhradí bez výrazných stop zástavby opevňoval příkop a val. Hradba této části hradu ve formě parkánu pak obíhala i jádro, za nímž se přikládala ke skalnímu výběžku. Jádro téměř oválného půdorysu se výškově díky skalnímu podloží rozpadalo do dvou úrovní. V čele vyšší části na skalce stál čtverhranný donjon, za nímž se nacházela úzká budova, v jejíchž konstrukcích hrálo značnou roli dřevo. Na zadní straně z obrysu hradu vystupovala drobná dovnitř otevřená polookrouhlá věž či bašta, která byla směrem do nádvoří v mladší fázi uzavřena. Výběh zdiva v prostoru romantického dvouprostorového paláce napovídá, že i ve spodní části jádra, jejíž obvod byl zvenčí vzepřen dvěma opěráky, existovala nějaká stavba. šlo-li však pouze o bránu, či o obytnou nebo provozní budovu, není jasné.

Rabštejnek je ukázkou malého šlechtického hradu z doby rozmachu užívání čtverhranné obytné věže. Klíčovou otázkou pro jeho zařazení do typologických souvislostí je podoba zástavby dolní části jádra. Pokud by i zde existovala stavba charakteru paláce, náležel by Rabštejnek nejspíše do kontextu blokových dispozic. Pokud ne, šlo by o rozvíjení typu donjonového do podoby poněkud připomínající bergfritový typ, u něhož byl bergfrit nahražen donjonem.