Strádov
Zříceniny gotického hradu ze 14.století
okres Chrudim

Uprostřed listnatých lesů, v dančí oboře při hlavní cestě z Nasavrk dolu na Chrudim, leží na vysokém skalním hřebeni zřícenina malého hradu Strádov. Z hradních zdí již mnoho nezbylo, přece jsou však velmi dobře patrné stopy po hrádku. Mohutná a vysoká stěna s červené žuly, valená klenba u sklepního vchodu, to je vše, co zbylo. Z hradu je krásný a úchvatný výhled do hlubokého údolí malé říčky. Rozvaliny jsou volně přístupné. Skrz dančí oboru vede lesní cesta, která přímo vybízí k projížďce na kole. Na Strádov však nejezděte, pokud čekáte velký a udržovaný hrad, pokud ale nepohrdnete hromadou kamení a nádhernou přírodou, neváhejte ani okamžik.

zachovalost:  
zbytky malého hrádku na okraji hluboké rokle, zachovaná je především mohutná část obvodové zdi

hodnocení:  
75%

poloha:
Hrádek je zcela ukryt v listnatém bukovém lese uprostřed dančí obory asi 1 km severně od Nasavrk, v údolí zvaném Práčovské Peklo. Zřícenina hrádku stojí na skále nad roklí v místech, kde je přes Chrudimku vybudován mostek. Lze se k němu dostat pěšky z Práčova, kde přes rokli vede turistická značka nebo shora od Nasavrk po lesních cestách.
 
vzdálenost:
nedaleko Nasavrk a Práčova, asi 15 km severně od Hlinska, téměř hned vedle hlavní silnice na Chrudim
 
využití:
opuštěná zřícenina hradu nemá žádné využití
 
majitelé:

návštěvnost:
Zřícenína hrádku leží v ohrazené dančí oboře a je ne zcela přístupná veřejnosti. Brány do obory nejsou zamčené a údolím vede značená turistická trasa.
 
historie a vývoj památky:
Zříceniny hradu na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Chrudimky nedaleko od Slatiňan. Hrad byl založen nejspíše v prvé polovině 14. století. S jeho jménem se poprvé setkáváme v predikátu Jaroše Lacemboka ze Strádova k roku 1374. V rukách šlechtických držitelů, kteří se po něm psali, se hrad poprvé výslovně uvádí roku 1438. Záhy po tomto datu však zpustl, snad i v důsledku předpokládaných poškození v husitských válkách. jako pustý se připomíná poprvé roku 1457, k roku 1459 je pak uváděn jako zbořený.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Rozměrné předhradí v čele opevňoval val s příkopem, další analogická fortifikace před ním zůstala nedokončena. Na ploše předhradí jsou patrny pozůstatky několika staveb včetně valeně zaklenutého sklepa. Nevelké jádro stálo za širokým příkopem. Nejlépe se z něj dochoval fragment obloukovitě vedené hradby uzavírající na severní straně nádvoří. V jádře se nacházely dvě stavby. Z čelní se dochovaly výrazné pozůstatky včetně části boční stěny s portálkem. Zadní je dnes patrná pouze v podobě nepříliš výrazného terénního reliktu a nelze vyloučit, že v jejích konstrukcích hrálo značnou roli dřevo.

Dosavadní literatura považovala stavbu v čele shodně za obytnou věž. Pokud by tomu tak bylo, náležel by hrad do souvislostí rozvíjení donjonového typu. Dnešní situace však při interpretaci nutí k určité opatrnosti. Přední objekt by mohl být i stavbou jiného typu, například palácem. Pak by hrad mohl spíše náležet mezi dvoupalácové dispozice.